4.28.2
Harmonogram účetní závěrky malé účetní jednotky – bez povinnosti auditu (bez povinnosti ověření účetní závěrky auditorem)
Ing. Michal Šindelář, Ph.D.
Název účetní jednotky:
Označení:
Číslo:
Zpracoval:
Kontroloval:
Platnost:
Závaznost:
Datum vydání:
Vydává:
Nahrazuje:
Doplňuje:
Počet stran:
Přílohy:
Struktura vnitřního předpisu o harmonogramu účetní závěrky malé účetní jednotky, která nemá povinnost auditu (tj. povinnost ověření účetní závěrky auditorem), je zaměřena na:
1. Přípravné práce na účetní závěrku – inventarizace, účetní analýza
2. Uzavírání účetních knih (účetní uzávěrka), daňová analýza
3. Sestavení účetní závěrky
4. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou na finanční úřad
5. Zveřejnění údajů z účetní závěrky
6. Úschovu účetní závěrky a výroční zprávy
1. Přípravné práce na účetní závěrku
Základem přípravných prací na účetní uzávěrku a následně na účetní závěrku je inventarizace.
Cílem inventarizace je ověřit, zda stav a ocenění majetku a závazků v účetnictví odpovídá skutečnosti. Inventarizaci podléhají veškerá aktiva a pasiva (tedy i účty vlastního kapitálu), včetně skutečností neúčtovaných na rozvahových účtech (tj. například drobného hmotného a nehmotného majetku, závazků z titulu leasingu atd.).
Postup při inventarizaci můžeme shrnout do následujících bodů:
-
Zjištění účetního stavu a ocenění majetku a závazků.
-
Zjištění skutečného stavu, tj. provedení fyzické nebo dokladové inventury.
-
Ověření, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví, vyčíslení a zúčtování inventarizačních rozdílů.
-
Ověření ocenění majetku a závazků.
-
Zabezpečení dalších souvislostí a informací, které by měla inventarizace zajišťovat.
-
Zabezpečení uložení provedených inventarizací, viz – vnitřní předpis "Inventarizace majetku a závazků“.
Inventarizace se prolíná s účetní analýzou.
Cílem účetní analýzy je zjištění výsledku hospodaření před zdaněním, které na základě výsledků inventarizace zahrnuje zejména:
-
kontrolu časového rozlišení nákladů a výnosů,
-
vyúčtování dohadných položek,
-
tvorbu a zúčtování rezerv,
-
řešení pohledávek po lhůtě splatnosti,
-
tvorbu a zúčtování opravných položek k majetku,
-
vyúčtování kurzových rozdílů,
-
vyčíslení a proúčtování stavu, případně změny stavu zásob vlastní výroby (pokud se o ní běžně neúčtuje),
-
účtování objemu výkonů vlastních činností, např. přepravné (pokud se o nich běžně neúčtuje),
-
vyčíslení a proúčtování zásob na cestě,
-
vyúčtování DPH (přepočet ročního koeficientu, pokud přichází v úvahu) apod.
Dílčí termíny: ................................... Odpovídá: ...................................
2. Uzavírání účetních knih (účetní uzávěrka), daňová analýza
Po provedené inventarizaci včetně účetní analýzy můžeme přikročit k sestavení hlavní knihy před zdaněním (obratové předvahy) k poslednímu dni účetního období, kde jsou uvedeny počáteční zůstatky aktivních a pasivních účtů, obraty stran MD a Dal jednotlivých syntetických účtů za celé účetní období, dále konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a výnosů (popřípadě při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu zůstatky a obraty účtových skupin) k poslednímu dni účetního období. Rozdíl mezi výnosy a náklady představuje výsledek hospodaření před zdaněním. Dalším krokem je daňová analýza.
Cílem daňové analýzy je výpočet daně z příjmů právnických, resp. fyzických osob. Tato etapa zahrnuje úpravu účetního výsledku hospodaření (po provedení inventarizace majetku a závazků a účetní analýze) na daňový základ podle struktury daňového přiznání a v souladu se zákonem o daních z příjmů. V této souvislosti je třeba upozornit, že je třeba mít k dispozici zákon o daních z příjmů, který je účinný k rozvahovému dni, resp. k poslednímu dni zdaňovacího období, a dále "Přiznání k dani z příjmů právnických osob“ na příslušný kalendářní rok včetně pokynů k vyplnění tohoto přiznání; aktuální verzi daňového přiznání i pokynů k němu lze získat na www.mfcr.cz.
Po zjištění daňové povinnosti na daňovém přiznání následuje etapa zúčtování splatné a odložené daně.
Daň splatná se zjistí na základě základu daně a sazby stanovené zákonem o daních z příjmů. Zjištěná daňová povinnost za dané účetní období se účtuje na vrub nákladů a ve prospěch závazku vůči státu. V termínech stanovených zákonem je třeba splatnou daň zaplatit.
Malá účetní jednotka, která nemá povinnost auditu, nemá povinnost účtovat o odložené dani. V případě, že malá účetní jednotka dobrovolně účtuje i o odložené dani, potom postupuje dle vnitřního předpisu "Odložená daň“.
Dalším krokem při uzavírání účetních knih je:
-
zúčtování všech zůstatků účtů třídy 5 a 6 na účet 710 - Účet zisků a ztrát a dále
-
zúčtování všech zůstatků aktivních a pasivních účtů a zůstatku na Účtu zisků a ztrát na vrub a ve prospěch účtu 702 - Konečný účet rozvažný. Tento účet je po výše uvedených převodech vyrovnán a představuje schéma bilance k rozvahovému dni.
Při otevírání účetních knih k prvnímu dni následujícího účetního období se transformuje rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků účtů aktiv a počátečních zůstatků pasiv prostřednictvím účtu 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.
Dílčí termíny: ................................... Odpovídá: ...................................
3. Sestavení účetní závěrky, zhodnocení výsledků za příslušný rok
3.1. Účetní závěrka
V souladu s ustanovením § 18 ZoÚ tvoří účetní závěrku malé účetní jednotky:
- rozvaha,
- výkaz zisku a ztráty,
- příloha.
Malé účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu.
ROZVAHA VE ZKRÁCENÉM ROZSAHU
Rozvaha ve zkráceném rozsahu (dle § 3a odst. 2 písm. a) PVZÚ), která zahrnuje pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi a dvě položky označené i arabskými číslicemi, tj. položky "C.II.1. Dlouhodobé pohledávky" a "C.II.2. Krátkodobé pohledávky"; je vyhrazena pouze pro malé účetní jednotky, které nemají povinnost auditu:
Strana aktiv:
Poznámka:
S účinností od 1. 1. 2018 se změnil název položky "B. Dlouhodobý majetek" na "B. Stálá aktiva".
K rozvahovému dni za období 2018 je nutno rozhodnout, zda bude vykazováno "Časové rozlišení aktiv" samostatně v položce "D:" nebo bude vykazováno v rámci pohledávek. V tomto případě bude strana aktiv:
To znamená, že malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, a která se rozhodne od účetního období 2018 vykazovat časové rozlišení aktiv v pohledávkách, bude sestavovat rozvahu zahrnující položky označené písmeny a římskými číslicemi a navíc položky "C.II.1. Dlouhodobé pohledávky", C.II.2. Krátkodobé pohledávky" a "C.II.3. Časové rozlišení aktiv“.
Strana pasiv:
K rozvahovému dni za období 2018 je i v případě pasiv nutno rozhodnout, zda bude vykazováno "Časové rozlišení pasiv" samostatně v položce "D:" nebo bude vykazováno v rámci závazků. V tomto případě bude strana pasiv:
Poznámka: Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování časového rozlišování zvolí nejpozději k rozvahovému dni; kombinace obou způsobů vykazování není přípustná. Zvolený způsob vykazování v pasivech musí být shodný se způsobem vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy.
Rozvaha se sestavuje za běžné a minulé období; aktiva za běžné období se vykazují v hodnotách brutto, korekce, netto; za minulé období se aktiva vykazují v hodnotě netto.
Zatímco v případě rozvahy mohou všechny malé účetní jednotky sestavovat uvedený typ rozvahy ve zkráceném rozsahu, v případě výkazu zisku a ztráty mají některé malé účetní jednotky možnost sestavit výkaz ve zkráceném rozsahu a některé malé účetní jednotky mají povinnost sestavit výkaz v plném rozsahu.
Varianta: Malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem a
sestavuje:
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY VE ZKRÁCENÉM ROZSAHU
Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu (druhové členění nebo účelové členění), který zahrnuje pouze položky označené římskými číslicemi, písmeny a výpočtové položky dle přílohy č. 2 (druhové členění) nebo přílohy č. 3 (účelové členění) PVZÚ.
Varianta: Malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem a
sestavuje:
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY V PLNÉM ROZSAHU
Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu (druhové členění nebo účelové členění), který zahrnuje všechny položky označené římskými číslicemi, písmeny i arabskými číslicemi a výpočtové položky dle přílohy č. 2 (druhové členění) nebo přílohy č. 3 (účelové členění) PVZÚ.
PŘÍLOHA
Příloha malé účetní jednotky, která nemá povinnost auditu, uvádí pouze základní informace vymezené v § 39 PVZÚ, jedná se zejména o:
-
název a sídlo účetní jednotky, IČO, právní formu, předmět podnikání, rozvahový den, okamžik sestavení účetní závěrky, podpis odpovědné osoby (statutární orgán);
-
informace o použitých účetních metodách, zásadách;
-
pohledávky a dluhy, které mají splatnost k rozvahovému dni delší než 5 let; pohledávky a dluhy, které jsou kryty věcnými zárukami; pohledávky a dluhy, které nejsou vykázány v rozvaze;
-
zálohy, závdavky, zápůjčky a úvěry poskytnuté řídícím, kontrolním a správním orgánům;
-
výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem;
-
průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období;
-
informace o nabytí vlastních podílů.
Malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v příloze v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu má pouze ještě jednu povinnost, tj. uvést informace o nabytí vlastních podílů.
Pozn.: Ačkoliv to není nikde explicitně uvedeno, je vhodné v příloze účetní závěrky (má-li to na pochopení rizik souvisejících s činností účetní jednotky) zhodnotit dopady v současnosti probíhajících ekonomických změn – např. informace o dopadech konfliktu na Ukrajině na podnikání účetní jednotky a s tím související dopady rostoucích cen (obecně dopady inflace, či konkrétní dopady např. rostoucích cen energií).
Termín sestavení účetní závěrky: ................................... Odpovídá: ...................................
3.2. Zpracování ukazatelů pro finanční rozbor (pro interní použití)
Termín: ................................... Odpovídá: ...................................
4. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou na finanční úřad
Účetní závěrka je součástí přiznání k dani z příjmů právnických osob, popřípadě přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Při odevzdání je třeba respektovat pravidla stanovená daňovými předpisy.
Základní termíny jsou:
-
nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období
-
nejpozději do 4 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky
-
nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období v případě:
- povinného auditu, nebo
- pokud daňové přiznání zpracovává ("podepisuje") daňový poradce.
5. Zveřejnění údajů z…