Častá pochybení při uzavírání účetnictví

2018.1.1

Častá pochybení při uzavírání účetnictví

Ing. Zdenka Cardová

 NahoruPřípravné práce na účetní závěrku

Zahájení prací, jejichž cílem je sestavení účetní závěrky, je účetní analýza, která se prolíná s inventarizací veškerého majetku a závazků. Po ukončení těchto prací je možné provést daňovou analýzu, sestavit přiznání k dani z příjmů a zjistit daňovou povinnost splatnou a odloženou. Po zúčtování těchto daní je možné sestavit účetní závěrku.

 NahoruÚčetní analýza a inventarizace

Cílem účetní analýzy je zjištění výsledku hospodaření před zdaněním, které na základě výsledků inventarizace zahrnuje zejména časové rozlišení, kursové přepočty, tvorbu a zúčtování opravných položek k majetku, tvorbu a zúčtování rezerv a celou řadu dalších činností.

Povinnost inventarizovat majetek a závazky ukládá zákon o účetnictví (č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dále stanoví, že účetnictví je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy jsou průkazné a účetní jednotka provedla inventarizaci.

Co dále vymezuje zákon o účetnictví v souvislosti s inventarizací a co naopak nestanoví a je třeba v každé firmě vymezit účetním předpisem?

Zákon o účetnictví rozlišuje:

• periodickou inventarizaci (provádí se k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka),

• průběžnou inventarizaci (provádí se v průběhu účetního období).

Průběžnou inventarizaci mohou provádět účetní jednotky pouze u majetku vyjmenovaného, tj. u určitých druhů zásob a dlouhodobého majetku, který je v soustavném pohybu; termín určí sama účetní jednotka za podmínky, že každý druh majetku musí být inventarizován alespoň jednou za účetní období.

Skutečné stavy se zjišťují:

• fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho fyzickou existenci, nebo

• dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho fyzickou existenci.

Skutečné stavy se zjišťují i u jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.

Výsledkem inventury jsou inventurní soupisy, které minimálně obsahují:

• skutečnosti, které umožní jednoznačně určit majetek a závazky,

• podpisový záznam osoby odpovědné za jednoznačné určení majetku a závazků a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,

• způsob zjišťování skutečných stavů,

• ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,

• ocenění majetku a závazků při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,

• okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,

• rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,

• okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

Rozhodný den předchází rozvahovému dni, jde o den zjištění skutečných stavů majetku a závazků; dokončení zjišťování skutečného stavu k rozvahovému dni je potom podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem.

Inventuru fyzickou i dokladovou při periodické inventarizaci je možno

• zahájit nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a

• ukončit nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.

Inventarizační rozdíly (rozdíly mezi skutečnými stavy a stavy v účetnictví), tj. manka, schodky, přebytky se vyúčtují do období, za které se inventarizace provádí (tedy i v případě, že inventura a následná inventarizace je ukončena až v následujícím období).

Český účetní standard pro podnikatele (ČÚS) č. 007 stanoví základní postupy účtování o inventarizačních rozdílech a ztrátách v rámci norem přirozených úbytků zásob.

Zákonem je uložena povinnost archivace provedené inventarizace po dobu 5 let po jejím provedení.

U vybraných účetních jednotek, které zjišťují účetní záznamy pro potřeby státu, jsou bližší podmínky inventarizace stanoveny vyhláškou (č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů), ostatní účetní jednotky vymezí organizační zajištění a způsob provedení inventarizace vnitřním předpisem.

Co je třeba vymezit vnitřním předpisem?

Vnitřní předpis k inventarizaci majetku a závazků vymezuje zejména:

• konkrétní termíny fyzických a dokladových inventur,

• termíny inventarizací (porovnání účetního stavu se stavem inventurním),

• osoby odpovědné za provedení inventur a následně inventarizací,

• stanovení postupu provádění inventur a inventarizací,

• rozhodnutí o formě inventurních soupisů (zákonem jsou uloženy minimální požadavky),

• stanovení norem přirozených úbytků zásob (pokud tato možnost přichází v úvahu),

• stanovení závazných postupů oceňování na základě výsledků inventarizace, tj. stanovení zásad tvorby a používání opravných položek, rezerv a odpisů majetku,

• zabezpečení uložení dokumentace provedených inventarizací.

Inventarizace může plnit i řadu dalších funkcí – například poskytuje přehled o zabezpečení majetku, ochrany a využití majetku, je předpokladem bezproblémové daňové kontroly, slouží ke zkvalitnění přípravy na další inventarizaci atd. Důležité je i proškolení zaměstnanců, kteří budou účastni inventur a následně inventarizací a svými podpisy potvrdí svou odpovědnost za jejich řádné provedení. Stanovení odpovědných osob za provedení inventur a inventarizací i jejich profesní skladby je plně v kompetenci účetní jednotky.

Podstatou inventarizace je porovnání účetních stavů majetku a závazků se stavy skutečnými (zjištěnými na základě fyzických nebo dokladových inventur) a ověření jejich ocenění.

U konkrétního majetku, ale také závazků a jiných aktiv a pasiv, se zaměříme zejména na:

• účetní stavy konkrétního majetku a závazků,

• skutečné stavy tohoto majetku a závazků,

• rozdíly mezi nimi, tj. na inventarizační rozdíly,

• oceňování na základě výsledků inventarizace.

 NahoruDlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

• ÚČETNÍ STAVY DLOUHODOBÉHO MAJETKU NEHMOTNÉHO A HMOTNÉHO

V oblasti dlouhodobého majetku je vhodné se při účetní analýze zaměřit na:

• ocenění majetku při jeho pořízení (ocenění při nákupu je včetně všech nákladů s pořízením souvisejících; ocenění vytvořeného majetku vlastní činností je v souladu se zákonem o účetnictví ve vlastních nákladech vymezených vnitřním předpisem),

• rozlišení dlouhodobého a drobného majetku (v souladu s vnitřním předpisem),

• zařazení majetku v průběhu a na konci období (majetek musí být při zařazení funkční),

• technického zhodnocení majetku (pozor na rozlišení opravy a technického zhodnocení),

• odpisů majetku a případných opravných položek k majetku (účetní odpisový plán dle vnitřního předpisu; daňové odpisy dle zákona o daních z příjmů),

• vyřazení majetku v průběhu a na konci období (vyřadit z majetkových účtů a uplatnit odpisy v poměrné výši).

• SKUTEČNÉ STAVY DLOUHODOBÉHO NEHMOTNÉHO A HMOTNÉHO MAJETKU (ZJIŠTĚNÉ INVENTUROU)

U nemovitostí, které podléhají zápisům do katastru nemovitostí, je třeba kombinovat fyzickou a dokladovou inventuru. Základem dokladové inventury jsou listy vlastnictví. Při fyzické inventuře nemovitostí se zjišťuje jejich skutečný stav (ohraničení, vyznačení, zajištění apod.). U budov se zpravidla při vlastní inventuře kontroluje i úplnost jejich příslušenství.

Pro fyzickou inventuru strojů, přístrojů, zařízení, dopravních prostředků, inventáře, tj. samostatných movitých věcí a jejich souborů, je třeba již předem rozhodnout, jakým způsobem budou označeny inventárními čísly. Při vlastní inventuře je třeba kontrolovat i úplnost jejich příslušenství.

Inventura dlouhodobého nehmotného majetku je zpravidla kombinací dokladové a fyzické inventury. Pokud jsou programy uloženy na nosičích, fyzicky je provedena kontrola jejich stavu; licence a další nehmotný majetek jsou zpravidla doloženy dokladově (smlouvou atd.).

• INVENTARIZAČNÍ ROZDÍLY

Pro účtování inventarizačních rozdílů na dlouhodobém majetku je rozhodující, zda jde o majetek odpisovaný nebo neodpisovaný.

U dlouhodobého majetku odpisovaného se v případě manka zůstatková cena zaúčtuje na vrub (MD) nákladů a ve prospěch oprávek; majetek se vyřadí. V případě přebytku se rozdíl zaúčtuje na vrub majetkového účtu a ve prospěch oprávek. U dlouhodobého majetku neodpisovaného se v případě manka zaúčtuje vyřazovaný majetek na vrub nákladů a ve prospěch majetkového účtu; majetek se vyřadí. V případě přebytku se rozdíl zaúčtuje na vrub majetkového účtu a ve prospěch kapitálového fondu.

• OCENĚNÍ MAJETKU NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ INVENTARIZACE

V případě zjištění, že dlouhodobý hmotný majetek má významně vyšší cenu, než je cena vedená v účetnictví, potom se o zvýšení ocenění neúčtuje. V případě snížení hodnoty zvažujeme, zda se jedná o snížení trvalé nebo přechodné. Jestliže je majetek trvale znehodnocen, potom je nutné ho z účetnictví vyřadit (odepsat). V případě přechodného snížení hodnoty tvoříme opravné položky ke konkrétnímu majetku.

U majetku odpisovaného se sestavuje odpisový plán, který je třeba aktualizovat podle průběhu užívání majetku a podle případných změn jeho užívání. Výše vykázaných odpisů a oprávek v předchozích účetních obdobích se při aktualizaci odpisového plánu neopravuje.

 NahoruDlouhodobý a krátkodobý finanční majetek

• ÚČETNÍ STAVY DLOUHODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU

V oblasti dlouhodobého finančního majetku je vhodné se při účetní analýze zaměřit na:

• zařazení majetku v průběhu a na konci období,

• ocenění majetku při jeho pořízení (ocenění včetně nákladů s pořízením souvisejících),

• ocenění majetku k rozvahovému dni (případně i častěji), tj. ocenění reálnou hodnotou, ocenění ekvivalencí, vyčíslení kursových rozdílů,

• vyřazení majetku v průběhu a na konci období.

• SKUTEČNÉ STAVY FINANČNÍHO MAJETKU (ZJIŠTĚNÉ INVENTUROU)

Inventura dlouhodobého finančního majetku bude zpravidla kombinací fyzické inventury (cenné papíry) a dokladové inventury (smlouvy apod.).

• INVENTARIZAČNÍ ROZDÍLY

Inventarizační rozdíly v případě chybějících cenných papírů: pokud ze zvláštního právního předpisu vyplývá, že je nutno zahájit umořovací řízení, pak jsou tyto cenné papíry vedeny na odděleném analytickém účtu "Cenné papíry v umořovacím řízení".

• OCENĚNÍ MAJETKU NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ INVENTARIZACE

Cenné papíry je možné ocenit reálnou hodnotou (zpravidla tržní hodnotou). Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, na něž se nevztahuje ustanovení o ocenění reálnou hodnotou, se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady.

Podíly, které představují účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, se oceňují ekvivalencí (protihodnotou). Metoda ekvivalence je založena na tom, že ocenění majetkové účasti má odrážet velikost vlastního kapitálu společnosti, v níž má účetní jednotka majetkovou účast, a to úměrně míře této účasti. Použije-li účetní jednotka metodu ekvivalence, je povinna ji použít pro ocenění všech takových podílů. Změna ocenění se sleduje na samostatném analytickém účtu.

V případě ocenění reálnou hodnotou a ekvivalencí se opravné položky netvoří.

Opravné položky se vytváří například v případě pochybnosti o vrácení dlouhodobě poskytnuté zápůjčky. Jiné opravné položky jsou spíše výjimečné.

Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní…