Input:

Časové rozlišení - checklist

5.12.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

2.2.9
Časové rozlišení - checklist

prof. Ing. Libuše Müllerová

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ), v platném znění

  • § 3 odst. 1 ZoÚ – Akruální princip

  • § 19 odst. 7 ZoÚ – Charakteristika významnosti

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), v platném znění

  • § 23 odst. 1 ZDP – Respektování věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění

  • § 13 vyhlášky č. 500/2002 Sb. – Časové rozlišení v aktivech rozvahy (bilance)

  • § 19 – Časové rozlišení v pasivech rozvahy (bilance)

  • § 39 – Příloha v účetní závěrce (informace o leasingových splátkách)

  • Příloha č. 1 vyhlášky č. 500/2002 – Uspořádání a označování položek rozvahy

Pokyn Generálního ředitelství D-22

K jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů k § 23 odst. 2 ZDP

České účetní standardy pro podnikatele

  • ČÚS č. 017 – Zúčtovací vztahy

  • ČÚS č. 019 – Náklady a výnosy

Interpretace Národní účetní rady

  • I-37 Časové rozlišení a cizí měna

Komentář:

Časové rozlišení nákladů a výnosů zajišťuje správné přiřazení nákladů a výnosů k účetnímu období, ke kterému věcně a časově přísluší. Jedná se o přiřazení těchto položek k výkonům běžného účetního období. Podstatou těchto položek je časový nesoulad mezi náklady a výdaji (náklady příštích období, výdaje příštích období) a výnosy a příjmy (výnosy příštích období, příjmy příštích období). Hlediskem pro účtování a vykazování případů časového rozlišení je skutečnost, že v okamžiku jejich účtování je současně znám jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterého nebo kterých se týkají.

Náklady příštích období (vykazované v aktivech rozvahy) jsou platby uhrazené v běžném účetním období, avšak vážící se k výkonu příštího období (předplacené náklady). Náklady příštích období je třeba zúčtovat na příslušný účet nákladů v následujícím nebo následujících období, s nimiž věcně souvisejí. Nejčastěji se vyskytují náklady příštích období v těchto případech:

  • předem placené nájemné a pachtovné nájemcem či pachtýřem,

  • nepravidelné leasingové splátky,

  • pojistné v případě, že se pojistné a účetní období nekryjí,

  • předplatné novin a časopisů zaplacené koncem roku na příští rok,

  • zařazení drobného majetku většího rozsahu do používání.

Komplexní náklady příštích období (vykazované v aktivech rozvahy) jsou různorodé náklady zaúčtované v běžném období, avšak vážící se k výkonům příštího období. Vzhledem k tomu, že se jedná o skupinu různých nákladových druhů, kterou nelze individuálně časově rozlišit, jsou ponechány v nákladech běžného období, avšak zaktivují se ve prospěch nákladů na vrub účtu komplexních nákladů příštích období, aby se následně do nákladů příštích období rozpouštěly. Zúčtování se provede v účetním období, s nímž časově a věcně souvisejí, zpravidla však do čtyř let od zaúčtování na účet komplexních nákladů příštích období (s výjimkou nájemného a dalších případů vyplývajících ze smluv, kde mohou být lhůty kratší nebo delší. Jedná se především:

  • o náklady na přípravu a záběh nové výroby,

  • o náklady na výzkum a vývoj,

  • o náklady na dlouhodobou reklamu a propagaci většího rozsahu.

Výdaje příštích období (vykazované v pasivech rozvahy) jsou platby hrazené zpětně za výkony minulého období (nedoplacené náklady). Lze zde účtovat pouze částky, u nichž je známo, že se v budoucích obdobích vynaloží na příslušný účel a v určité výši. Nejčastěji se vyskytují v následujících případech:

  • nájemné či pachtovné placené nájemcem či pachtýřem

Nahrávám...
Nahrávám...