Audit účetní závěrky

9.5.1

Audit účetní závěrky

prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc.

 NahoruZákonná povinnost auditu

Povinnost auditu účetní závěrky je upravena v § 20 ZoÚ. Ten stanoví povinnost auditu jednak účetním jednotkám, kterým to stanoví zvláštní právní předpis a dále

• velkým účetním jednotkám s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu, bez ohledu na níže uvedená kritéria,

• středním účetním jednotkám, bez ohledu na níže uvedená kritéria,

• malým účetním jednotkám, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni, za které se účetní závěrka ověřuje, a za účetní období bezprostředně předcházející překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří níže uvedených kritérií,

• ostatním malým účetním jednotkám, pokud za účetní období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetní období bezprostředně předcházející překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií.

Uvedená kritéria jsou:

1. aktiva netto celkem 40.000.000 Kč,
2. roční úhrn čistého obratu 80.000.000 Kč,
3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Povinnost auditu účetní závěrky podle kategorií účetních jednotek

Uvedené účetní jednotky nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku:

• sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o její ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,

• sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,

• pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.

Audit účetní závěrky mohou poskytovat fyzické nebo právnické osoby za podmínek stanovených zákonem (zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech (dále jen ZoAud)). Dodržování těchto podmínek jak nad výkonem auditorské činnosti, tak nad činností Komory auditorů ČR vykonává Rada pro veřejný dohled nad auditem (§ 37 až § 40e ZoAud).

 NahoruVydání auditorského oprávnění (§ 4 ZoAud)

Komora auditorů ČR vydá auditorské oprávnění fyzické osobě, která:

1. získala vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského programu nebo zahraniční vysokoškolské vzdělání, pokud je v ČR uznáváno za rovnocenné na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,
2. je plně svéprávná,
3. je bezúhonná,
4. absolvovala po dobu alespoň 3 let odbornou praxi u auditora jako asistent auditora,
5. složila auditorskou zkoušku,
6. nevykonává další výdělečnou činnost mající znaky podnikání (s výjimkami uvedenými v § 23),
7. nemá evidovaný nedoplatek u orgánů Finanční správy ČR, orgánů Celní správy, nedoplatek na veřejném zdravotním pojištění a nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
8. složila slib auditora.

Komora auditorů ČR vydá auditorské oprávnění obchodní společnosti, která splňuje tyto podmínky:

1. fyzické osoby, které budou pro takovou osobu provádět povinné audity, jsou statutárními auditory,
2. většinu hlasovacích práv v ní disponují statutární auditoři, auditoři z jiného členského státu, auditorské společnosti nebo auditorské osoby z jiného členského státu,
3. většina členů řídícího orgánu jsou statutární auditoři, auditoři z jiného členského státu, auditorské společnosti nebo auditorské osoby z jiného členského státu,
4. členové řídícího orgánu jsou bezúhonní,
5. společnost není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,
6. nevykonává podnikatelskou činnost, na níž se vztahuje omezení uvedené v § 23,
7. nemá evidovaný nedoplatek orgánů Finanční správy ČR a orgánů Celní správy ČR, na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění a na sociálním zabezpečení s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady, nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
8. je bezúhonná.

Zákon stanoví účetním jednotkám v souvislosti s auditem účetní závěrky některé povinnosti. Uveďme alespoň ty nejdůležitější.

 NahoruUrčení auditora a smlouva o povinném auditu (§ 17 ZoAud)

Auditora vybírá účetní jednotka ze seznamu auditorů vedených Komorou auditorů ČR a musí ho určit nevyšší orgán účetní jednotky. U akciových společností to je valná hromada akcionářů, u ostatních obchodních společností valná hromada společníků. Nemá-li účetní jednotka nejvyšší orgán nebo auditora tento orgán neurčí, pak ho určí dozorčí orgán této účetní jednotky. Statutární orgán je oprávněn uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s takto určeným auditorem.

 NahoruOdstoupení od smlouvy (§ 17a ZoAud)

Smluvní vztah podle smlouvy o povinném auditu může účetní jednotka jednostranně ukončit, pouze neprovádí-li auditor povinný audit v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy nebo etickým kodexem Komory auditorů ČR. Rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy nelze považovat za důvod pro ukončení smluvního vztahu. Odstoupení od smlouvy o povinném auditu účetní jednotkou nebo auditorem oznámí smluvní strana, která od smlouvy odstoupila, neprodleně Radě pro veřejný dohled nad auditorem, a to včetně řádného uvedení důvodů, pro které k výpovědi nebo k odstoupení od smlouvy došlo.

 NahoruPráva a povinnosti auditora (§ 21 ZoAud)

Auditor není oprávněn nařizovat změny a opravy údajů vykázaných účetní jednotkou v účetní závěrce. Účetní jednotka je povinna poskytnout auditorovi přiměřenou součinnost. Auditor postupuje při provádění auditorské činnosti v souladu s auditorskými standardy upravenými právem Evropské unie a vydanými Komorou. Seznam auditorských standardů a jejich aktuální znění zveřejňuje Komora auditorů na svých internetových stránkách. Auditor je oprávněn požadovat, aby mu účetní jednotka poskytla veškeré jím požadované doklady a jiné písemnosti, které jsou nezbytné pro řádné provedení auditorské činnosti, dále informace a vysvětlení potřebná k řádnému provedení auditorské činnosti. Auditor a jím pověřené osoby jsou oprávněni být přítomni při inventarizaci majetku a závazků účetní jednotky, popřípadě si statutární auditor může v odůvodněném případě vyžádat provedení mimořádné inventarizace. Statutární auditor je oprávněn vyžádat si písemné pověření k přístupu k informacím vedeným o účetní jednotce u bank, dlužníků a věřitelů. Účetní jednotka je povinna požadavkům statutárního auditora vyhovět. Auditor je oprávněn požadovat odměnu za auditorskou činnost.

Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce, jejíž činnost podléhá podle jiných právních předpisů státním dozoru nebo dohledu České národní banky, skutečnosti, které

1. nasvědčují tomu, že došlo k porušení jiných právních předpisů upravujících podmínky její činnosti,
2. mají zásadní negativní vliv na její hospodaření,
3. mohou ohrozit její časově neomezené trvání,
4. mohou vést k vyjádření výroku s výhradami, zápornému výroku nebo odmítnutí vyjádření výroku,

je povinen neprodleně písemně informovat příslušný orgán státního dozoru nebo Českou národní banku, pokud jde o účetní jednotku, nad kterou ČNB vykonává dohled.

Stejnou povinnost má též auditor, zjistí-li uvedené skutečnosti v účetní jednotce, ve vztahu k níž je uvedená účetní…